VLTAVA červenec 2011

LUŽNICE červenec 2010

Osádky lodí:
    kormidelník Black háček1 Matýsek
    kormidelník Casey, háček Trajda
    kormidelník Jelen, porcelán Zoe
    kormidelník Cowley, háček Anetta
    kormidelník Muha, háček Pavel
    kormidelník Bobeš, háček Terezka
    kormidelník Jadýšek, háček Jáchym

Doprovodné vozidlo: řidič Lenka, navigace Viki

SÁZAVA červenec 2009

OHŘE červenec 2008

OTAVA červenec 2007
Společná expedice T.O. Samotář a T.O. Stříbrná liška

Osádky lodí za T.O. Samotář:
    kormidelník Black, háček1 Matýsek, háček2 Lenka
    kormidelník Čolek, háček Kája
    kormidelník Casey, háček Trajda
    kormidelník Bobeš, háček Čarodějka
    kormidelník Evík, háček Jadýšek

Osádky lodí za T.O. Stříbrná liška:
    kormidelník Jorin, háček Marta
    kormidelník Joe, háček Tomáš, porcelán Míša
    kormidelník Tomáš, háček Jana

Během našeho příjezdu na místo srazu kempu Sušice, spadla na Šumavě obrovská průtrž mračen. Řeka stoupla o dobrých 50 cm, takže se nám podařilo jet málem VV za abnormálně suchého léta. Teklo to i na volejích, nádherný šlajsny a jezy. Horko nás nedecimovalo, chladnému počasí jsme se bránili vnitřním vytápěním. Navíc, zřejmě kvůli zimě, nebyl na řece nával jako jindy - prostě paráda. Nakonec se na nás usmálo i sluníčko stále s větrem v zádech.

Svratka září 2003
Dyž na Výrským príglu vytáhnó špunt, hópne Svratka vo třicet čísel a takhle to vypadá:

Svratka1

Svratka2

Rosomák

Svratka4

Svratka5

Svratka6

Svratka7

Svratka8

Svratka9

Svratka10

Svratka11

Svratka12

Svratka13

Svratka14

video1 (700k)

video2 (3,7M)

video3 (3,9M)

video4 (1,9M)

video5 (3,2M)

video6 (1,3M)

video7 (3,9M)

video8 (3,1M)

Voda 2003
pro naprostý nezájem osadníků, stala se tato naplánovaná akce v podstatě rodinnou dovolenou Blacka

	parkoviště v kempu v krumlově		kuk do stanu		kuk ze stanu
	malý plavčík		Lenka		výcvik plavčíka		v kempu Pasohlávky

VLTAVA 2001

	kemp v Branné		společně před tee-pee		uvnitř pronajatého tee-pee		Čolek se připravuje		odjezd z Branné
	jez v Krumlově 1		jez v Krumlově 2		jez v Krumlově 3		jez v Krumlově 4		jez v Krumlově 5
	veget háčků		večer...		mimo kemp		žízeň		odjezd

Kilometráž, jak ji nakreslil Cowley - klikni pro zvětšení:

Autentický zápis čerstvých dojmů z naší vůbec první vody z r. 1987 (včetně pravopisných chyb):

Osadní invazní jednotka na Sázavě, aneb jak jsme vystřízlivěli z iluzí o krásách vodáctví.

1.den    Už samotná přeprava dostavníkem značky "Škoda" byla zajímavá. Povely řidiči: "Máme přednost - dávat" ho zcela deprimovaly. Po příjezdu do Chocně jsme zjistili, že kamarádi Daney a Casey nemají zalepenou loď. Se slovy "nevadí" jsme vyrazili směr Světlá nad Sázavou. Poté, co nám Daney vypil pleskačku rumu jsme se se smíchem a vtipy na rtech nalodili. Osádka velitelské lodi (která netekla) Čolek a Black, se po vyjetí okamžitě trefila do jediného kamenu v řečišti. S jistým mrazením v zádech jsme čekali obávané peřeje - Stvořidla. Bujaře jsme pozdravili vor "pivní expedice Sázava 87" a s výkřikem hurá na Stvořidla se Daney s Caseym napíchli na kámen. Jedna vlnka jim tam šplouchla asi 200 l vody. A začaly Stvořidla. Po známém třetím pokřižování jsme je za nepříjemného rachotu lodního dna sjeli. Po invazním vylodění v campu "Stvořidla", kde osádka velitelské lodi po zaparkování uprostřed řeky na placatém šutru flegmaticky vystoupila a zbytek raději došla pěšky, jsme byli překvapeni, že jsme se na Stvořidlech neudělali. Ve svých černých stejnokrojích se znaky T.O.Samotář jsme vzbudili zaslouženou pozornost. První noc proběhla ve znamení sušení spacích pytlů "V chobotech". skučící Čolek ulehl se svalovou horečkou.

2.den    Přízraci jsme nebyli. Naše naděje po dlouhém oleji - "Bučická šlajsna" - byla zavřená. Až do Zruče nad Sázavou se naše cesta skládala z pádlování olejů a přenášení zavřených šlajsen. Osádka druhé lodi (Daney, Casey) si pomalu začala zvykat na to, že nejedou na lodi, ale v systematicky se potápějícím vraku, který rád přijal jméno "Nautilus". Začala nekonečná série narážek z první lodi. Ve Zruči jsme chutě poobědvali a za Zručí jsme s opětným sušením spacáků proklepali další noc. Začal vytrvalý déšť.

3.den    Poněvadž třetí den jsme nikam nejeli, dostoupila nervozita vrcholu a Čolek s Blackem si museli cvičně sedrhnout místní jez. Osádka druhé lodi v prudkém dešti se marně snažila zalepit prvních objevených sedm děr. Noc jsme prožili v rytmu noci předchozí.

4.den    Dorazili jsme ke Kácovskému jezu. Po předchozích "zkušenostech" se nám zvětšil podstatně obvod ramen a osádka první lodi se rozhodla sjet rozbitý Kácovský jez mimo šlajsnu s celou naloženou lodí. Bylo nám divné, že nikdo nejezdí. Poté co nás to tam vcuclo, odřelo, rozmlátilo a vrhlo v největším proudu na kameny, začalo nám pomalu docházet proč asi. Nejdříve nás proud vrhl na pravou propadlou navigaci. S výkřikem píchej jsme to vyrovnali. Z dalšího výkřiku zbyly jen vzduchové bubliny deroucí se na hladinu. Převrátil nás ohromný třímetrový válec vody a hrnulo nás to na šutry. Čolkovi, v marné snaze zachránit si život, se zabodla lodní kotva pod koleno a loď jej začala táhnout na hromadu šutrů, přes které se valil proud. Čolek si 2m pod hladinou statečně vyrval koleno z kotvy a již jsme viděli nádherné kaskadérské číslo - kotrmelce v prudkém proudu přes kameny. Když se Black vynořil, viděl před sebou pouze dvě, do pravého úhlu zalomené nohy v proudu, který se s rachotem rozbíjel o kameny. A nastalo lovení věcí. Daney pohotově níže z proudu vyhazoval ešusy, 1 baret, 1 sedačku, 1 kytaru + sám sebe. Casey s heslem "umění je umění" vše fotil. Pak nastal zápas Blacka s přírodním živlem. Šlo o odříznutí lodi, která sebou rytmicky třískala o kameny, Čolkem odhodivším kotvu, kvalitně zakotvená. Black zápas vyhrál. Oba dva byli posléze vytaženi na břeh. Daney s Caseym si začali ironicky dobírat Blacka s Čolkem, kteří si navzdory tomu blahopřáli k získání titulu "vodák". Té noci nesušili spacáky jen Casey s Daneym, ale i Black s Čolkem.

5.den    Tenčící se zásoby jídla a peněz nás donutily přejít na systém "dvě jídla denně bohatě stačí". Po opětném nabývání sebevědomí na několika sjetých šlajsnách (bez udělání) jsme dorazili do Šternberka. Casey s Daneym se rozhodli (se svou ponorkou) šlajsny nesjíždět, ale podplouvat. Kupodivu se pod šlajsnou vždy vynořili. Po prohlídce hradu Šternberku jsme konstatovali, že hrad byl pěkný, ale nedal se jíst. Proto jsme rozhořčeně odpluli. Když řeku zahalila tma a mlha Casey poznamenal, že bychom se mohli někde utábořit. V 22:00 se tak stalo. Nesušil nikdo.

6.den    Vzbudilo nás slunce. Překvapeně jsme zjistili, že je nám teplo. Tohle zde ještě nebylo. Po 3km oleje se teplo změnilo v hic. Z oleje nás vysvobodil jez v Sázavě nad Sázavou. Hladuplní jsme vtrhli do hotelu. Najedli jsme se málo a platili jsme dvakrát víc než jinde. Slunce na nás působilo blahodárným uspávacím vlivem. Po dvouhodinovém vegetu nastalo zmatené balení věcí před deštěm. Počasí se vrátilo do obvyklých kolejí - lilo jak z konve. Naše záchrana - pod novým silničním mostem. Ráno nám bylo doneseno PPP (pivo první pomoci).

7.den    Na cestě do Chocerad se Čolek s Blackem, tentokrát bez věcí, pod jezem znovu udělali.

8.den    Daney dostal spásný nápad: "Prodáme ponorku (to na Sázavě nikdo nemá). Řeknem, že jsme ji rozbili pod jezem a tím se zachráníme od hladu a žízně". V Čerčanech jsme snědli půlku lodě a zbytkem jsme oslavili konec naší invaze v Poříčí. Bujaře ve veselé náladě jsme se ve čtyřech nalodili a vyrazili dále. Nevěřili by jste, jak malý náklon přetížené lodi způsobí potopení. Čolek s Caseym prohlásili, že dál dojdou po svých a Blackovi s Daneym řekli, ať jedou kam až to půjde. Daneyho s Blackem zastavil po sto metrech první jez. Padla tma. Uprostřed noci Čolek s Caseym v plavkách a tričku a Daney s Blackem u jezu ve spacáku.

9.den    Daney s Blackem vyráží v 5:45 - přízraky na vodě. Před Týncem se setkali se svými polomrtvými kamarády. A tak 2.8.1987 skončila osadní invazní jednotka svou cestu.

Osadní invaze dosáhla svého vytčeného cíle - šíření slávy T.O.Samotář v Posázaví.

	LUŽNICE 1989		VLTAVA 1991		VODÁCKÝ ZÁKONÍK		OTAVA 1992